na Blog.cz

My IPad.

Just mine.

Claire

.

Necelé čtyři dny. Už jen tohle zbývá do Vánoc a já se jako každý rok nepopsatelně těším.

Momentálně jsem v docela dobrém rozpoložení, sice jsem nachlazená, takže kašlu na dnešní trénink, ale tím si nenechám zkazit náladu.

Ve škole už skoro nic neděláme. Na zítra je mluvený projev do Češtiny (vážně úžasná příležitost se ztrapnit) a pak mám s Áďou Španělštinu, na které jsem dva týdny nebyla, takže mám co dohánět. O víkendu jsem byla s rodiči v Praze a mám ten nejúžanější "tumbler", jakej jsem si mohla přát. Jo a taky moje školní "papuče"....někdy je vyfotím :D

Rok 2011 je skoro ukonce. Když bych to měla shrnout, tak můžu s klidem říct, že jsem zvládla všechny náležitosti ohledně povinné školní docházky na výbornou, přežila jsem kroužky. Na blog jsem napsala s tímto 38 článků! Potlesk prosím! :D Na mě je to totiž nevídaný úspěch (vzhledem k tomu, že v roce 2010 jen 15). Začala jsem se učit němčinu a španělštinu, byla jsem dva týdny v Anglii a...no to by bylo na dlouho :D. Žádnej velkej úspěch (až na pár školních blbostí :D) a žádná velká pohroma. Dalo by se říct, že rok 2011 jsem docela zvládla.

Tak bye. Užijte si Vánoce, svátky. Dobalte dárky, upečte cukroví, prostě mějte se fajn a já se valím učit slovíčka do Španělštiny, ať zítra nejsem za blbce :D

Promiňte, kdo se sem občas zajdete kounknout, jestli něco nepřibylo, ale jednoduše řečeno, nevím o čem psát. Můj život je stejně stereotypní jako ručičky hodinek, takže pochybuju, že by někoho zajímal. Nejsem schopná dokončit jedinej ze čtyřech rozkreslenejch obrázků, v povídce jsem se zasekla a nevím co fotit. Ach ta puberta. :D

Né, snad to se mnou nebude ještě tak zlý, mám nachystaných pár dokreslených obrázků a nějaký "skeče" a...no to je vlastně vše.

Ale nezapomeňte. I am still your little sailor. Ikdyž už ne tolik co dřív ;)

your Claire

pullover H&M, pants Pull&Bear, watch D&G

Né, že bych chtěla končit, spíš se tak trochu vracím a nevracím. Píšu jinde. Nemůžu říct, že o moc aktivněji, než tady, ale píšu. Měli by jste zájem číst?

S tímhle blogem neskončím, naopak tenhle článek tu má za úkol nastartovat život. Nebudu sem ale psát moc často (to jsem nepsala ani dřív :D) a ne všechno, co píšu tam, někde jinde, tam kde to nečtou ti, kteří nechci aby to četli.

Takže jestli by jste měli zájem číst, stačí napsat do komentů svoji e-mailovku a já vám pošlu odkaz, možná :D

PS. Už vidím těch nula komentářů :D

Bidadari :)

Jednou takhle v sobotu to bylo. Pozvala jsem holky pod záminkou hodů. Tradičních, moravských, brutálně nechutných. Nevím proč, ale ty kroje, ta hudba a ty šílený tance. Oujéé. "Umtata, umtata, po*ral se pantáta". Tak nějak bych to asi popsala.

Upřímně řečeno, spolíhala jsem se na atrakce, protože patřím mezi ty šílence, kterým případá skvělé být nohama vzhůru a točit se při tom dokolečka. Jenže atrakce zklamaly a tak jsme si s holkama musely najít jinou zábavu. A musím, říct, že to bylo lepší než kdejaká centrifůga.

Moje kamarádky by mohly být modelky! Erika a Záhadný zlounský člověk. Který teď už není moc záhadný :D

Vím, že jen pořád slibuju, že budu psát. Jenže to končí jen u toho slibování. A já vím, že to není dobré. A proto se taky divím, že sem pořád pár lidí chodí. Je to divný, ale jestli toplist nelže, tak je to pravda :D

Jenže nepíšu a to hodlám změnit. Jak? To sama nevím, když teď budu mít ještě míň času než kdy předtím. Náš krásnej rozvrh nám zaručuje 4x týdně osm hodin a to jsem dámy a pánové, teprve v tercii (pro nechápavce 8.třída). Doma budu bývat o půl čtvrté a pak mě čeká klavír, tréninky tancování a učení. Ano, jsem stále nepoučitelný perfekcionalista, který odmítá výsledný průměr horší než 1,000. Takže opravdu nevím jestli budu mít čas, nějak moc psát. A proto nic neslibuju :D :D :D

Ale...mám v plánu zveřejnit jedny fotky, které se dle mého názoru vážně povedly (a to je co říct!). Nějaký další fotky. Překopaný návrhy oblečení + nějaký nový a nakonec se vám musím pochlubit pár úlovkama, který jsem si zamilovala (myslím oblečení, nerybařím /zatím/ :D).

Takže jsem toho naslibovala poměrně hodně, samotnou mě zajímá jestli to splním. A jestli jo, tak za jak dlouho :D

Jinak se omlouvám všem, že jsem je předem neupozornila že se jedná o extrémně nudný článek a oni to četli až sem.

Bid ada ri.

Zdravá, živá a doma přátelé.

V anglii bylo hezky, teda. Vlastně nevím, co říkat, když se mně někdo zeptá. Mé pocity jsou zatím smíšené, možná se mi časem rozjasní v bedně.

Škola byla fajn, ale určitě nemůžu říct (alespoň ze svého pohledu), že bych udělala tak velký pokrok jak říkali. Jídlo stálo za prd, ale co se dá čekat od anglické kuchyně, žeáno? Byla to ale určitě nová zkušenost. Jsem ráda, že jsem zase viděla další zemi a určitě to stálo za to.

Londýn je určitě zajímavé město, jen myslím, že sama bych se tam hodně rychle stratila. Moc velký na puberťačku z prdelákova. Sice jsem v centru byla jen dvakrát na celý den (protože škola byla v Surrey, což je asi půl hoďky cesty vlakem, nebo autobusem), ale prošla jsem si to důležité, včetně oxford street. Rawr..:D.

Podařilo se mi utratit jen půlku kapesného, na což jsem hrdá! A přitom jsem nakoupila plno super věcí, všetně jedněch

/úžasných, ňamózních, perfektních../ námořnických šatů!!!

Měla bych končit, musím se balit. Zítra jedeme s našima a Erikou do Chorvatska a já se neuvěřitelně těším!!! Pokusím se během dovolené ozvat, ale určitě nic neslibuju.

Užívejte prázdnin!

Bidadarííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí :))

Byla by škoda všechno zahodit. Takže se vracím, jen mi prosím, dejte ještě trochu času :)

Bid.

7.kapitola

Ráno mě vzbudilo sluneční paprsky, deroucí se do pokoje skrz "škvíru" v závěsu. S nepříjemným pocitem jsem si ještě víc zalezla pod deku, v domnění, že mě snad může ochránit před celým světem. Když jsem si však uvědomila, že je víkend, rozhodla jsem se vstát. Nejprve jsem z pod peřiny vystrčila jen jednu nohu, avšak studený vzduch z místnosti mě přinutil ji zatáhnout zpátky. Po dlouhém přemlouvání se mi přece jen podařilo vylézt a hodit na sebe kanárkově žlutý župan, který měl stejnou barvu jako většina věcí v mém "pokoji". Nazula jsem si papuče a dolezla k oknu, abych mohla roztáhnout závěs. Ranní slunce mě na chvíli ozářilo až jsem musela přivřít oči. Ač na silnici ležela menší vrstva sněhu, nebe bylo blankytně modré a bezmračné, že mi připadalo spíš jako letní. Nechala jsem se trochu unést představou léta, louky plné květin, jejich vůně a svěžího vzduchu až jsem téměř přeslechla jemný hlas, který volal.

Ahoj :D

Venku je krásně, sluníčko svítí, proč teda sedím u počítače a píšu článek? He? Protože do mě někdo, Záhadný zloun a ještě někdo neustále vyrypuje, že bych měla napsat. A tak píšu, no :D

Vlastně nechápu proč bych měla psát víc než chci. Blog je přece můj koníček, ne moje povinost a můžu psát a reagovat na komentáře jen tehdy když se mi bude chtít. Upřímně, já ten blog dělám spíš pro sebe, než pro vás.

Dost vylejvání mý chvilkama nasraný a psychicky (jaký sou tam i/y? :D) narušený dušičky.

Jak jste se za tu dobu, co jsem tu nebyla měli? Nejspíš jste byli zásobování testy a písemkami stejně jako my. Doufám, že jste nakonec zvítězili v bitvách o lepší průměr stejně jako já. A dosáhli výsledku se kterým jste spokojení stejně jako já. U mně už trochu stereotypního.

Už se nemůžu dočkat prázdnin. Jen devětkrát vstoupím do toho děsivého ústavu se žlutou omítkou za jehož nevkusnými plastovo-kovovými "dvířky" číhá stádo vlků odhodláno roztrhat nás na kusy. Všichni jsme pochopili, že áno?

O prázdninách plánuju: Jít se s Erikou, Natkou a Záhadným zlounským člověkem (Pavlou) pozvracet na pouť. A to hned dvakrát po sobě. Stráví u nás totiž víkend.

Dál 14 dní v anglii se sestřenkou, kde se budu učit, učit...:D Né, dělám si srandu. Učit se of course budeme, ale ty Londýnské obchody budou určitě tak lákavé, že neodoláme a celý pobyt učením nestrávíme. Doufám :D

V srpnu s Erikou a mýma nejdražšíma do Chorvatska, stejně jako každý rok. Ta země je úúúžasná.

A dál? Ony se ty mezery určitě nějak zaplní.

Tak, a teď už by vás možná zajímal, důvod proč jsem článek plný keců pojmenovala po jedné skvělé herečce.

Byla jsem totiž na kurzu, kde nás měli naučit kreslení pravou mozkovou hemisférou. Popravdě, myslím si, že ta "pravá mozková hemisféra" byl jen obchodní tah, aby to víc zaujalo, ale něco jsem se tam určitě naučila.

Ten obrázek by určitě spousta lidí nakreslila líp a vím, že k dokonalosti má daleko, ale zlepšení tam je a já jsem za něj ráda.

Jó, jó, jó. Já vím, že ty vlasy jsou fakt divný, ale vysvětlujte tý blbý lektorce, že je nechcete dělat takově, ale makově. Hm, no co už, příště si je udělám po svým :D

Mějte se a užívejte zbytku víkendu.

Bidadari :)

.

.

Hi people!

I am so sory,,

Nějak na to tady kašlu. Toho jste si asi nevšimli co? :D V poslední době mě víc baví blogy číst než psát. Užívám si tepla, světla, tedy i světla počítače, ale né těch mých proužků. Měla bych s tím něco dělat. Co myslíte?

Momentálně jsem ovšem společně s Erikou zaneprázdněná sněním o chorvatsku kam společně s mým rodičovstvem v srpnu (to je šák za chvílu :D) pojedeme. Plánujeme prošmejdit všechny možné obchody v okolí, opalovat se na pláži, jíst, jíst a jíst a bláblábláblá...to bychom tu byli do večera. Přátelé jsou nepostradatelní. Jsem tak ráda za Eriku, Pavlu, Natku, Terku, Báru...

A to se dostávám k tomu, že tři dny teď budu trávit u Eriky. Sice odpoledne nejspíš strávíme učením na závěrečné písemky, ale i tak bude sranda.

Zajímavý poznatek z mého života: NIKDY, ale vážně NIKDY nedávejte odkaz na svůj blog někomu takovému jako je "Záhadný, zlounský člověk". Protože když pak "chvilku" nenapíšete článek, bude vás doslova bombardovat. Žéjo milý zloune?! :D

A nakonec mám pro vás nějaký fotky pár nových věcí. Snad se vám budou páčit drazí a milí.

Tak si užívejte týden. Pochybuju že se ještě ozvu :D

Bidadariová..)