na Blog.cz

My IPad.

Just mine.

Claire

.

Necelé čtyři dny. Už jen tohle zbývá do Vánoc a já se jako každý rok nepopsatelně těším.

Momentálně jsem v docela dobrém rozpoložení, sice jsem nachlazená, takže kašlu na dnešní trénink, ale tím si nenechám zkazit náladu.

Ve škole už skoro nic neděláme. Na zítra je mluvený projev do Češtiny (vážně úžasná příležitost se ztrapnit) a pak mám s Áďou Španělštinu, na které jsem dva týdny nebyla, takže mám co dohánět. O víkendu jsem byla s rodiči v Praze a mám ten nejúžanější "tumbler", jakej jsem si mohla přát. Jo a taky moje školní "papuče"....někdy je vyfotím :D

Rok 2011 je skoro ukonce. Když bych to měla shrnout, tak můžu s klidem říct, že jsem zvládla všechny náležitosti ohledně povinné školní docházky na výbornou, přežila jsem kroužky. Na blog jsem napsala s tímto 38 článků! Potlesk prosím! :D Na mě je to totiž nevídaný úspěch (vzhledem k tomu, že v roce 2010 jen 15). Začala jsem se učit němčinu a španělštinu, byla jsem dva týdny v Anglii a...no to by bylo na dlouho :D. Žádnej velkej úspěch (až na pár školních blbostí :D) a žádná velká pohroma. Dalo by se říct, že rok 2011 jsem docela zvládla.

Tak bye. Užijte si Vánoce, svátky. Dobalte dárky, upečte cukroví, prostě mějte se fajn a já se valím učit slovíčka do Španělštiny, ať zítra nejsem za blbce :D

Né, že bych chtěla končit, spíš se tak trochu vracím a nevracím. Píšu jinde. Nemůžu říct, že o moc aktivněji, než tady, ale píšu. Měli by jste zájem číst?

S tímhle blogem neskončím, naopak tenhle článek tu má za úkol nastartovat život. Nebudu sem ale psát moc často (to jsem nepsala ani dřív :D) a ne všechno, co píšu tam, někde jinde, tam kde to nečtou ti, kteří nechci aby to četli.

Takže jestli by jste měli zájem číst, stačí napsat do komentů svoji e-mailovku a já vám pošlu odkaz, možná :D

PS. Už vidím těch nula komentářů :D

Bidadari :)

Vím, že jen pořád slibuju, že budu psát. Jenže to končí jen u toho slibování. A já vím, že to není dobré. A proto se taky divím, že sem pořád pár lidí chodí. Je to divný, ale jestli toplist nelže, tak je to pravda :D

Jenže nepíšu a to hodlám změnit. Jak? To sama nevím, když teď budu mít ještě míň času než kdy předtím. Náš krásnej rozvrh nám zaručuje 4x týdně osm hodin a to jsem dámy a pánové, teprve v tercii (pro nechápavce 8.třída). Doma budu bývat o půl čtvrté a pak mě čeká klavír, tréninky tancování a učení. Ano, jsem stále nepoučitelný perfekcionalista, který odmítá výsledný průměr horší než 1,000. Takže opravdu nevím jestli budu mít čas, nějak moc psát. A proto nic neslibuju :D :D :D

Ale...mám v plánu zveřejnit jedny fotky, které se dle mého názoru vážně povedly (a to je co říct!). Nějaký další fotky. Překopaný návrhy oblečení + nějaký nový a nakonec se vám musím pochlubit pár úlovkama, který jsem si zamilovala (myslím oblečení, nerybařím /zatím/ :D).

Takže jsem toho naslibovala poměrně hodně, samotnou mě zajímá jestli to splním. A jestli jo, tak za jak dlouho :D

Jinak se omlouvám všem, že jsem je předem neupozornila že se jedná o extrémně nudný článek a oni to četli až sem.

Bid ada ri.

Drazí a milí. Dnes je tomu přesně třináct let, co se narodil jeden člověk. Možná ho už někteří z Vás znají, protože téměř každý můj článek zásobuje množstvím komentářů a je pravidelným návštěvníkem mého blogu. Prosím o famfáry! Je to Záhadný zlounský člověk! Tedy, tak si říká. Doopravdy se tento človíček jmenuje Pavla a človíček píšu proto, že je ještě menší než já. A věřte, že v naší třídě není moc lidí, co by byli menší než já :D.

Už dlouho mě Pavla přemlouvala (doslova mě mučila!), abych napsala článek o bordelu v mém pokojíčku :D a z důvodu jejích narozenin jsem se jí rozhodla vyhovět.

Tenhle článek je docela dlouhej, takže si předem rozmyslete, jestli ho chcete číst. Je plný kravin, nezajímavostí atd....ale Pavla snad bude mít radost :D

Tato fotka je pouze parodií na bordel v mém pokoji. Jelikož jsem si totiž včera pokoj dvě hodiny uklízela, nechtěla jsem to hned zkazit a tak jsem jen na postel naházela staré oblečení, které jsem včera vytřídila :D. Můžete si tedy být jisti, že obvykle je nepořádek asi tak 10x větší :D

Více v CČ.

Tak trochu to tu zanedbávám co? Ale možná za to může to teplo, světlo! Konečně! Málokdy se stává, aby s sebou navé začínající období přineslo i jemu odpovídající počasí. Konečně můžem zavřít šílené zimní bundy do skříní!

Zatím si Jaro užívám plnými doušky. S Er. a Nat. jsme včera o volný hodině nezalazly do třídy, ale zůstaly venku. Odpoledne jsme s Bár. vyrazily pěšky na trénink do taneční pěšky, máme před soutěží. Do vedlejěího města :D A dnes? Vážně neplánuju sedět zalezlá doma, takže jakmile dorazí Bár., což by mělo být (pokud se nezpozdí) za čtvrt hodiny, pokusím se ji přemluvit, abychom vypadly z domu.

Naši drazí a milí učitelé jsou na nás čím dál milejší. Matikář mě donutil, abych jela na okres na mat. olympiádu, což se mi pekelně nechce, protože kvůli trémě se tam nejspíš hluboce ztrapním. Chystají nám nádherné čtvrtletky, vymýšlejí stovky "zábavných" projektů a paní Češtinářka to zápisy do kulturního deníku doráží. Grandiózní :D

Začala jsem se líbit jednomu dítěti (jelikož jinak se to nazvat nedá) opačného pohlaví. Pojmenujeme ho, třeba...pan Paprika. Jemně jsem ho odpálkovala, jenže on asi nemá uši...tedy spíš neumí číst a. Dneska jsem slyšela jseho dva milé spolužáky v jídelně, jak říkají: "Hele, to je ta Paprikova!" Takže nevím kolikrát mu ještě budu muset vysvětlit, že o něj opravdu nejevím zájem.

Tak a to by pro dnešek stačilo, myslím, že už jsem vám opět prozradila mnoho "zajímavého" o mém životě, takže příště, sem hodím něco "smysluplnějšího"...takže užijte si weekend!

Bid :))

PS. začínám z toho magořit :D

Tak jsem zpět. Sice mám trochu depku a mučím se nudou, ale...

No; v Praze bylo blaze :D ....nachodila jsem snad stovky kilometrů. Ať už jen tak po ulicích, výstavách, nebo taky po nákupních centrech. Původně jsem toho chtěla stihnout mnohem víc, ale vono se to ani za ty čtyři dny nedá stihnout. Myslela jsem, že budu psát zážitky, ale vždycky jsem byla tak unavená, že ani výborné latte s karamelem od Starbucks mě neudrželo vzhůru a já jsem se akorát umyla, padla a spala. Takžé, píšu až teď. Přijeli jsem sice už včera odpoledne, ale to se mi ještě psát nechtělo.

V sobotu jsem přijeli (och, jak překvapivé). Dala jsem si první kafe. Prošli jsme Václavák, Staromák, Pařížskou ulici ^^. Ubytovaly jsme se, jely metrem a šly jsme do divala Hybernia na Barona prášila. Mno. Měli sice pěkně udělané kulisy a efekty, ale samotnej příběh? Nijak mě nezaujal.

V neděli jsme šly do knihkupectví. Dala jsem si druhé kafe. Šly jsme na výstavu o starých pověstech českých. Docela se mi to líbilo, ale vážně jsem nepochopila, co z toho měli ti cizinci, kteří tu knížku v životě nedrželi v ruce, natož četli. Potom jsme byly na výstavě o Amadeu Modiglianim (nevím jak se to skloňuje :D¨), kterou mi doporučila nače paní uč. z výtvarky. Líbila se mi hodně a ráda bych vám ji doporučila, ale toho dne končila, takže bohužel ://. Nahlídla jsem do té "úžasné" nově zrekonstruované kotvy, která mi absolutně nepřipadala jako nákupní centrum, ale něco divnýho a marťanskýho :D. Po cestě jsme navštívily muzeum čokolády. Věřte nebo ne, ale dozvěděla jsem se o týhle úžasný věci (kterou nemůžu jíst, protože mám po ní beďary :Đ) plno novejch informací. Nadchl mě hrníček na horkou čokoládu pro pány s knírkem a samozřejmě závěrečná ochutnávka^^. Na závěr dne, kdy jsem si myslela, že už mi upadnou nohy, jsme ještě vylezly věž u Karlova mostu. Pěkný co? :D

V pondělí jsem se potkaly u Nového Smíchova (jako ten obchoďák) s kamarádkou, s níž jezdíme už tři roky na hory. Měly jsme v plánu zajít na památník na Vítkově, protože tam byla výstava "Šedesátá léta" na kterou jsem se nehorázně těšila. Ovšem, když jsem vylezli až nahoru, cedulka nám oznámila že je zavřeno. Báječné. Pokračovaly jsme na "Nákupní centrum Chodov". Mamka si tam nakoupila nějaký věci, Barča byla ve svém živlu. Já jsem odešla s jedním HáeMáckým svetrem. Modrým :D. Nakonec jsme zašli do Smíchovskýho kina na Ranga. Byla to sice blbost, ale nožičky si odpočinuly.

V úterý ráno jsme po cestě k metru zalezly do Terranovy. Sehnala jsem úžasnou sukni (a jako jedna z opravdu mála sukní se mi fakt líbí), červený kraťase :D, tmavomodrý (něco jako džíny) a tričko s mašličkou ^^. Dala jsem si třetí kafe. Zašly jsem do knihkupectví, zase. Pak jsme přejely na Hrad, ale nejvíc se mi tam stejně líbilo muzeum hraček :D.

Ve středu ráno jsme musely začít balit. Přijel pro nás táta a měli jsme jít všichni tři do Doxu, ale všichni jsme byli už tak unavení, že jsme to nechali na jindy.

No s teď sedím doma. Sem znuděná, mám (tak trochu) depku z nedostatku lidí a nutím se, abych začala psát kulturní deník i když se mi pekelně nechce.

Tak bye!

Bid.

Snaží se být veselá usměvavá spokojená. Jenže co když temné dny převažují nad světlými a ne málo. A už nějakou dobu.
Pak sama neví co se sebou a lže sama sobě. Horší je když si tu lež uvědomí.

Nenávidím tmavé dny!

Mám chuť křičet, brečet, nevím co ještě.

Snad to přejde a temné dny odejdou. Snad.

PS. Neřešte.

Hi people!

    Další školní týden v podstatě, přežívám? Do dalšího pololetí vstupuju teoreticky dobře :D ...ono se s čistým listem vždycky začíná dobře, žeano!

    Překvapeně jsem si zamrkala při dnešní hodině češtiny, kdy jsem se dozvěděla, že má doměnka o tom, že mám jedničku na rozhraní s dvojkou byla velice mylná a můj průměr se pohyboval až hluboko (zas tak moc ne :D) pod 1,5 takže z tý o něco víc čistý jedničky, než jsem myslela můžu mít jen lepší pocit :D

Ale koho to zajímá, že?

   Ráda bych přidala nějaký zajímavější článek, než je jen moje nesmyslné tlachání (viz TENTO článek). Mám namyšlený přidat další článek do rubriky, kterou nazývám "Móda", ale popravdě, nemám moc času na to vyfotit ji. Chci to vyfotit venku, respektivně v městě kam chodím na gympl, potřebuji k tomu kámošku, která má čas a svůj čas, který nemám. Třeba dnes. Nebyl čas, jelikož jsme museli (jako chtěly :D) podepsat petici, aby nám na gymplu otevřeli příští školní rok Primu, jelikož ty "moudré" hlavy na kraji rozhodly, že nám ji kvůli nedostatku financí neotevřu. Ano stát je zadlužený, musí se šetřit, ale to že budou zmenšovat kapacity gymplů mi přijde fakt ********! To máme bejt národ negramotných, bo co?. (Jasně, chápu, na základkách je také plno inteligentích lidí, ale ti co se chcou učit víc, jako nemaj mít možnost? Eh?) A mimochodem, podle toho, co jsem se doslechla toho stejně moc neušetří.

   Ale to jsem zase trochu odbočila. Když to zhrnu nemám čas, nemám nápad, jsem líná a tak vůbec všechno způsobuje to, že teď píšu článek o ničem.

  No nic, tak se mějte a zas někdy. Goodbye.

          Bid.

PS. Konečně se mi (docela) povedla nějaká fotka. Momentálně mi visí na stěně v pokojíčku ^^.

Čauté people.

Vánoce byly, Silvestr taky a viděli jste tu nějaké přáníčko? Eh? Jestli nemáte fakt mega velkou představivost, tak ne.

Já jsem totiž zapomněla, hrozitánsky jsem zapomněla. Ou šit. Nezapomněla. To že jsou 24týho Vánoce můj mozek pojmul, ale bylo strašně moc práce s balením dárečků pro (položená osmička) lidí a tak jsem byla tak unavená, že se mi článek fakt psát nechtěl.

Proto doufám, že jste

si Vánoce užili

tak jako já, že jeste

si na Silvestr koupili

dostatek pirotechniky.

A nový rok Vám vlastně

můžu popřát ještě teď,

jelikož pokud se kalendář

na mém novém, ňamozním,

perfektním, úžasném,

neuvěřitelném a jánevímcoještě

mobilu neplete, tak je dneska

první ho ledna. Zase.

V mém životě už po třináctý.

To to ale letí.

Tak alespoň teď....

Myšlenek mám právě teď v hlavě fakt dost, ale nechcou se mi psát protože teprve před hodinou jsme se vrátili z dovolené v Itálii. Z lyžovačky na Kronplatzu, kterej prostě žeru ^^. A po tý osmihodninový cestě se mi fakt chce jen jediná věc. Padnout a spát.

So, happy new year people!

                                                                                                                        Bid.